Středočeské obce čelí relativně velkému tlaku. Blízkost Prahy přivádí tisíce nových obyvatel a sehnat místo v mateřské škole je pro rodiče často nadlidský úkol. Samosprávy tak stojí před jasnou výzvou: stavět a rozšiřovat kapacity. V Přerově nad Labem k tomu ale přidali další rozměr. Když už budovat nové zázemí pro nejmladší generaci, tak jedině v nejvyšším ekologickém standardu. Místní novostavba mateřské školy a dětských skupin totiž kombinuje nízkoenergetické technologie, které šetří obecní rozpočet, s architekturou, jež ctí historii obce a dává dětem prostor pro kreativní rozvoj.
Přerov nad Labem leží v typické rovině Středočeského kraje, jen kousek od hlavního města. Tato starobylá obec, proslulá především jedním z nejstarších skanzenů lidové architektury ve střední Evropě, je domovem pro zhruba dvanáct stovek obyvatel. V posledních letech Přerov nad Labem zažívá příliv mladých rodin. Vedení obce proto muselo rychle a efektivně reagovat na rostoucí poptávku po místech v předškolních zařízeních. Místo standardního, unifikovaného katalogového projektu však zastupitelé zvolili cestu odvahy, inovace a dlouhodobé udržitelnosti.
Pro Přerov nad Labem navíc nejde o ojedinělý ekologický výkřik, udržitelnost zde berou koncepčně. Obec se už dříve zapsala na mapu environmentálních úspěchů díky citlivé revitalizaci Salvátorského rybníka v samém srdci obce. Ve spolupráci se Sdružením místních samospráv ČR (SMS ČR) se zde podařilo realizovat unikátní projekt na záchranu kriticky ohroženého karase obecného. Rybník se stal bezpečným útočištěm pro tohoto našeho původního tvora, který z české přírody téměř vymizel. Nová energeticky soběstačná školka je tak jen dalším logickým krokem na cestě obce, která myslí na budoucnost krajiny i svých obyvatel.
Inovace, kterou navrhovaly samy děti
Nová budova školky a dětských skupin propojuje tradici s progresem. Stavba bezprostředně navazuje na areál základní školy s tradicí dlouhou 130 let. Architektonický koncept navíc respektuje sousední skanzen. Zvenčí tak budova svým tvarem připomíná tradiční venkovská stavení.
Skutečné perly se ukrývají v detailech a technologiích. Autoři projektu, obecní architekti Martin Štrouf a Petr Uhlíř, promítli do stavby dětskou představivost. Fasády jednotlivých tříd kombinují dřevo, plech, plast a pískovanou omítku. Okna různých velikostí nejsou záměrně v jedné linii, protože kopírují neumělé dětské kresby. V interiéru každé třídy najdeme stylizovanou lávku v korunách stromů, která ústí do tobogánu. Venkovní prostor tvoří nekonečná galerie, chodníkový labyrint a model původního meandru Labe.
Z hlediska ekologie je budova vzorem nízkoenergetického standardu. Objekt využívá vlastní fotovoltaickou elektrárnu, moderní rekuperační jednotky pro neustálý přísun čerstvého vzduchu a výkonná tepelná čerpadla. Tyto technologie minimalizují provozní náklady a zajišťují vysokou míru energetické nezávislosti na vnějších dodavatelích.
Realizace takto velkého projektu vyžadovala velkou dávku odvahy. Administrativní procesy spojené s dotacemi se totiž protahovaly.
„Nechtěli jsme ztrácet drahocenný čas čekáním na úřední rozhodnutí o dotaci z ministerstva, protože potřeby našich občanů byly urgentní,“ vysvětluje starosta obce Jiří Beneš. „Zastupitelstvo proto rozhodlo o čerpání překlenovacího úvěru a stavbu jsme zahájili v plánovaném termínu. Riskovali jsme, ale díky skvělé práci zhotovitele BHSK a technického dozoru děti vběhly do nových prostor přesně rok od položení základního kamene.“
Energetické technologie: Jak srazit účty za provoz na minimum
Srdcem celé technologické koncepce je maximální využití vlastních, lokálně vyrobených zdrojů. Střechu nové budovy pokrývá výkonná fotovoltaická elektrárna. Ta v průběhu roku vyrábí čistou elektrickou energii ze slunce, která okamžitě napájí osvětlení, kuchyňské spotřebiče i veškeré vnitřní systémy. Přebytečnou energii obec dokáže efektivně zužitkovat přímo v rámci školního areálu, čímž radikálně snižuje závislost na komerčních dodávtech a chrání obecní kasu před nečekanými výkyvy na trhu s energiemi.
O tepelnou pohodu dětí a učitelů se starají moderní tepelná čerpadla v kombinaci s podlahovým vytápěním. Tento systém funguje s mimořádně vysokou účinností, protože dokáže z jedné spotřebované kilowatthodiny elektřiny vyprodukovat hned několikanásobek tepla. V zimních měsících tak budovu levně vytápí a v letních horkách dokáže naopak interiér příjemně a šetrně chladit, aniž by bylo nutné instalovat energeticky hladové klasické klimatizace.
Třetím klíčovým pilířem pro dosažení nízkých nákladů je řízené větrání s rekuperací tepla. Rekuperační jednotky neustále zajišťují přísun čerstvého vzduchu bez toho, aby se v místnostech hromadil oxid uhličitý, což výrazně pomáhá dětské soustředěnosti a zdraví. Kouzlo úspory spočívá v tom, že odcházející teplý vzduch z interiéru předá své teplo čerstvému vzduchu přicházejícímu zvenčí. Školka tak v podstatě „nevětrá okny do ulice“, neztrácí drahocennou energii a náklady na vytápění klesají o desítky procent dolů.
Jak staví školky moderní Evropa?
Předškolní vzdělávání v udržitelných budovách je velkým tématem v celé Evropské unii. Podobné projekty, kde se kombinuje ekologická soběstačnost s komunitním plánováním, vznikají často v Rakousku nebo ve Skandinávii. V České republice je však stále běžnější spíše zateplování starých objektů než odvaha k takto komplexní novostavbě. Přerov nad Labem jasně ukazuje, že český venkov dokáže držet krok se západními trendy. Urbanistické propojení školky s revitalizovaným Salvátorským rybníkem navíc dává celému území nový, hlubší smysl. Budova dokáže flexibilně reagovat na budoucí demografické změny, což je klíčový parametr udržitelné architektury.
Inspirace pro evropský venkov
Příběh z Polabí bourá mýty o tom, že inovativní architektura a energetická soběstačnost patří pouze do bohatých velkoměst. Skutečná realita českého venkova se stává cennou inspirací pro celou Evropu. Dokazuje totiž, že když se spojí osvícené vedení obce, jasná urbanistická vize a odvaha k finančnímu riziku, může vzniknout projekt světové úrovně. Projekt, který šetří přírodu, obecní rozpočet, a především přináší radost těm nejmenším.
