Jak proměnit tradiční venkovské sídlo v moderní, energeticky nezávislý a klimaticky odolný organismus? Odpověď nabízí obec Biskupice v Pardubickém kraji. V prestižní soutěži Soběstačná obec 2100 reprezentuje tento projekt ideální skloubení technologických inovací s přírodě blízkými opatřeními. Místní samospráva kombinuje střešní fotovoltaiku, bateriové úložiště, komunální elektromobilitu a rozsáhlá protipovodňová opatření. Tento promyšlený přístup výrazně snižuje uhlíkovou stopu, stabilizuje obecní rozpočet a současně vrací život do okolní krajiny. Proto se o tomto komplexním řešení bavíme v kontextu našeho atlasu udržitelnosti.
Obec Biskupice leží v jihovýchodním cípu Pardubického kraje. Nachází se v oblasti Moravskotřebovska na severním okraji Malé Hané. Na ploše přibližně jedenácti kilometrů čtverečních zde žije bezmála 500 obyvatel. Historicky zemědělská lokalita se úspěšně mění v moderní ekologické centrum regionu. Lokální patriotismus a systematická práce tvoří pevný základ. Na něm místní budují svou energetickou a environmentální stabilitu pro další generace.
Slunce, baterie a čistá jízda pod taktovkou samosprávy
Obec do roku 2024 nevyužívala pro svůj provoz žádné obnovitelné zdroje energie. Zlom nastal až s instalací solárních panelů, které dnes najdete na střechách obecních budov číslo 11 a 87. Tyto panely mají celkový výkon 21,15 kWp. Zkratka kWp znamená kilowatthodinu špičkového výkonu a udává, kolik elektřiny dokážou panely vyrobit za ideálních slunečních podmínek. Pro představu, toto zařízení vygeneruje téměř 19 megawatthodin čisté energie za rok. Celá investice tak ročně ušetří přes 13 tun emisí oxidu uhličitého, které by jinak unikly do ovzduší při výrobě elektřiny z uhlí.
Protože slunce nesvítí pořád a obec nejvíc energie spotřebuje večer nebo při špatném počasí, putuje vyrobená elektřina přímo do moderního bateriového úložiště. Baterie v Biskupicích má kapacitu 21 kWh. Funguje jako velká powerbanka, která ukládá přebytky vyrobené během slunečného dne. Bez této baterie by obec musela nespotřebovanou elektřinu levně posílat do sítě a večer ji draze nakupovat zpět. Úložiště tak zajišťuje, že se maximum vyrobené energie spotřebuje přímo na místě, což výrazně zkracuje finanční návratnost celého projektu.
Hlavním příjemcem energie z baterie je místní veřejné osvětlení. Samospráva využívá uloženou solární elektřinu k tomu, aby po setmění rozsvítila lampy v ulicích. Lampy v obci navíc prošly modernizací a jsou osazeny úspornými LED žárovkami. Kombinace úsporných světel a vlastní energie z baterie znamená, že provoz nočního osvětlení nestojí obecní pokladnu téměř nic. Propojení fotovoltaiky a baterie tak přímo řeší jeden z největších pravidelných výdajů, které malé obce ve svých rozpočtech každoročně mají.
Posledním článkem této skládačky je nákup menšího komunálního elektroauta. Samospráva ho pořídila pro každodenní údržbu veřejných prostranství, péči o zeleň nebo pro převoz materiálu při obecních akcích. Auto se nabíjí v areálu obce a jezdí výhradně na zelené přebytky ze solárních panelů, které se nevejdou do baterie pro osvětlení. V praxi to znamená, že provoz a správa obce stojí minimum peněz. Vozidlo navíc při práci ve vsi neobtěžuje obyvatele hlukem ani zápachem z výfuku.
Když suchou půdu vystřídá živý mokřad a tůně
Energetické úspory doplňuje obnova okolní krajiny, kterou obec řešila souběžně. V extravilánu, což je odborné označení pro území ležící vně samotné zastavěné části obce (tedy mimo domy a zahrady), vznikla nová boční nádrž Žaběnec s částečným trvalým nadržením. To znamená, že v nádrži zůstává určité množství vody po celý rok, aby nevyschla. Na tuto vodní plochu navazuje funkční mokřad a šest tůní. Mokřad funguje jako přirozený filtr a houba, která vodu čistí a drží ji v krajině. Celé toto technické řešení kompletně nahradilo původní, intenzivně využívanou zemědělskou půdu. Ta byla kvůli těžké technice a chemii udusaná a nedokázala vodu vůbec zadržovat.
Následné krajinářské úpravy z roku 2025 přinesly výsadbu původních druhů stromů a zatravnění. Nově vytvořený biotop – neboli přirozené životní prostředí pro rostliny a zvířata – teď mnohem lépe chrání obec před bleskovými povodněmi. Když přijde přívalový déšť, voda nesteteče po poli rovnou do vsi, ale zachytí se v tůních. Projekt okamžitě přilákal zpět různé vodní organismy, hmyz a ptactvo, což zásadně zvýšilo ekologickou stabilitu krajiny. Ta je díky tomu odolnější vůči suchu i výkyvům počasí. Celé místo navíc dnes slouží jako klidová odpočinková zóna s lavičkami a naučnými tabulemi, které srozumitelně vysvětlují koloběh vody dětem i dospělým.
Úřední šiml jako největší překážka na cestě k úspěchu
„Nejvíce energie nás stála extrémně složitá administrativa,“ přiznává Dalibor Šebek, starosta obce Biskupice. Problémem byly také náročné podmínky poskytovatelů dotací. Podle jeho slov musela samospráva v průběhu přípravy najímat specializované odborné firmy. To samozřejmě celý projekt prodražovalo. „Naše úsilí se však vyplatilo, protože investice do čisté energie přinese obci dlouhodobé finanční úspory. Chtěli jsme udělat konkrétní kroky pro ochranu přírody. Zapojili jsme také naše spoluobčany do komunitních výsadeb zeleně,“ dodává starosta Šebek.
Malé české vesnice udávají směr pro evropský venkov
Biskupický koncept energeticko-vodní synergie představuje ideální model pro moderní venkov. Propojení solární energetiky, ukládání energie a přirozené obnovy vodního režimu se stává žádaným trendem. Podobné projekty sice vznikají i v jiných krajích, málokde však postupují takto komplexně.
Příběh z Pardubického kraje jasně dokazuje důležitou věc. Skutečná inovace nepotřebuje stomilionové rozpočty, ale především jasnou vizi. Lokální řešení klimatických hrozeb a praktická ukázka soběstačnosti nabízí skvělé nápady. Realita českého venkova se stává cennou inspirací pro udržitelný rozvoj regionů po celé Evropě.
