Místo demolice udržitelná obnova. V soutěži Soběstačná obec 2100 hledáme mimo jiné i řešení, která dokážou proměnit staré ekologické zátěže či nefunkční infrastrukturu v moderní a soběstačné body regionu. Přesně to se podařilo na vrchu Šibeník. Městys Nový Hrádek proměnil torzo nefunkčního větrníku v moderní rozhlednu s infocentrem, která funguje částečně v ostrovním režimu. Tento unikátní přístup k takzvané rekonverzi, tedy smysluplnému znovuvyužití již stojící stavby, šetří stavební materiál, energii i přírodu. Projekt se stal symbolem toho, že moderní architektura může jít ruku v ruce s absolutní úctou k životnímu prostředí a venkovské krajině.
Nový Hrádek je městys v Královéhradeckém kraji, který leží v těsné blízkosti česko-polské hranice. Na ploše necelých dvanácti kilometrů čtverečních zde žije přibližně 850 obyvatel. Obec s bohatou historií obklopuje čistá příroda podhůří Orlických hor. Dlouhodobě – i v rámci platformy Soběstačná obec 2100 – se profiluje jako místo, které dokáže propojovat tradici s odvážnými inovacemi, což dokazuje i její nejnovější turistická dominanta.
Od hlučného torza k zelené architektuře v ostrovním režimu
Příběh vrchu Šibeník se začal psát v roce 1995. Tehdy zde vyrostla trojice větrných elektráren. Šlo o neodzkoušený prototyp, který kvůli nadměrnému hluku nakonec nikdy nezačal vyrábět energii. Po letech marných pokusů o spuštění energetický gigant ČEZ větrnou farmu demontoval. Na místě zůstal poslední osamocený ocelový tubus s betonovou transformovnou. Pro mnohé to byl jen rezavějící pomník nepodařeného projektu, vedení obce však vidělo příležitost. Vykoupilo tubus a vypsalo architektonickou soutěž Cena Petra Parléře, v níž mezi 21 návrhy zvítězil architekt Pavel Suchý ze studia ABM architekti.
Hlavní linie projektu stojí na environmentálním přínosu. Místo toho, aby dělníci starou stavbu odstřelili a spotřebovali tuny nového betonu na základy nové rozhledny, využili maximum stávající konstrukce. Rozhledna si zachovala svou původní průmyslovou identitu, ale dostala novou, estetickou kůži.
Inovativní je především technické zázemí celého areálu. Stavba stojí na samotě na kopci, proto architekti navrhli infocentrum v částečně ostrovním režimu. Areál disponuje vlastním zdrojem pitné vody a moderní čistírnou odpadních vod se vsakováním přímo na pozemku. Vytápění a chlazení celé budovy zajišťuje úsporné tepelné čerpadlo. Okolí stavby navíc architekti vyvážili výsadbou nové zelené aleje podél přístupové cesty.
Za celým projektem stála obrovská vytrvalost místní samosprávy. Od prvního nápadu k slavnostnímu otevření uběhlo více než deset let plných složitých jednání.
„Bylo mi nesmírně líto, že by lidé po zbourání větrníků už z dálky nepoznali, kde se náš městys nachází,“ vzpomíná Zdeněk Drašnar, starosta Městysu Nový Hrádek. „Chtěl jsem, aby Šibeník zůstal místem dalekých výhledů i přes vzrostlé stromy. Náš projekt potvrzuje, že ze starých a nevyužitých věcí můžeme udělat něco krásného, nového a funkčního. Nejtěžší bylo sehnat finance a koordinovat osmnáct partnerů v rámci Euroregionu Glacensis. Ukázali jsme ale, že se člověk nemá vzdávat hned při první překážce.“
Rekonverze jako lék na plýtvání materiálem
Využívání starých průmyslových objektů pro nové účely, takzvaný brownfield revitalizace, je v západní Evropě obrovským trendem. V Česku se však tento přístup v oblasti cestovního ruchu teprve prosazuje. Často se volí snazší cesta demolice a stavby na zelené louce, což zatěžuje planetu.
Nový Hrádek přinesl do českého prostředí zcela nový impuls. Spojením ekologického myšlení, moderní architektury a komunitního zapojení vznikl unikát. Místní občané se aktivně podíleli na tvorbě informačních cedulí a popisků okolní krajiny. Projekt navíc získal mezinárodní rozměr. Rozhledna leží na trase česko-polské Hřebenovky, takže pomáhá stírat přirozené nevýhody pohraničního regionu a propojuje lidi z obou stran hranice. O výjimečnosti díla svědčí i fakt, že stavba drží oficiální zápis v České knize rekordů jako první rozhledna z přestavěné větrné elektrárny.
Závěr: Český venkov inspiruje Evropu
Znovuzrození vrchu Šibeník jasně potvrzuje, že velká a inspirativní architektura nevzniká pouze v metropolích. Realita českého venkova se stává inspirací pro celou Evropu. Ukazuje totiž, jak efektivně hospodařit s prostředky, jak chránit krajinu a zároveň posilovat turistický ruch. Nový Hrádek dal jasnou odpověď na otázku, jak má vypadat udržitelná obec jednadvacátého století.
